Únor 2010

Villon: Já u pramene jsem

25. února 2010 v 12:54 | pájuška |  Básničky
François Villon, 1458 Já u pramene jsem a žízní hynu; horký jak oheň, zuby drkotám; dlím v cizotě, kde mám svou domovinu; ač blízko krbu, zimnici přec mám; nahý jak červ, oděn jak prelát sám; směji se v pláči, doufám v zoufání; mně lékem je, co jiné poraní; mně při zábavě oddech není přán; já sílu mám a žádný prospěch z ní, srdečně přijat, každým odmítán. Jen to mi nesporné, co plno stínů; kde světlý den, tam sotva znám; kde průzračnost, tam výkladem se minu; svou znalost vděčím náhlým náhodám; vše vyhrávaje, čím dál smolněj hrám; dím "dobrý večer", jitro-li se skví; když ležím naznak, strach mám z padání; bohatství čekám, ničí nejsem pán; mám vše, co chci - nic, na čem srdce lpí- srdečně přijat, každým odmítán. K věcem, jichž neznám, horoucně se vinu, ženu se k cíli, jehož nežádám; kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu; kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám; můj druh je ten, kdo vemluví mně klam a "labuť černá je jak havran" dí; v tom spojence zřím, kdo mi ublíží; mně jedno, jsem-li šalbě vepsí dán; mám v mysli vše, jen ne to nejbližší, srdečně přijat, každým odmítán. Ó kníže, každý, kdo to čte, nechť ví: nic neznám, ač mám o všem vědomí. Jsem stranický, jsem zastánce všech stran. Co chci? Být z těch zas, plat, kdo bráti smí, Srdečně přijat, každým odmítán. http://gabbymeg.blog.cz

Týden zimy a vše možné k tomu ...

17. února 2010 v 9:13 | pájuška |  My dear diary ...
Zdravím lidičky :) Jo jo já vím , týden jsem tady nebyla ... No jenže komu by se chtělo chodit někam , kde nic nefunguje ( ano blog se proti mě spiknul-už zase ...) A tak mě moc mrzí ,že sem nemůžu dát obrázky , opravdu nevím co se to s tím blogem děje , ale už pracuji na změně počítače , třeba to poté bude lepší . Jinak mám se fajn , jsme doma - jarní prázdniny :) Načerpávám novou energii , učím se šít korálky ( jjj šité šperky xD) no tak různě kutím a relaxuji - mám totiž týden ručních prací :) Jinak jak skončil týden zimy ? - trochu zvláštně , hned v pondělí začalo mrznout , v úterý už jsem měla všeho plný kecky ( pondělí mě totiž strašně zmohlo - aby taky ne , když máme hned první hodinu matiku ) a tak jsem si hodila marod :) Vlastně mi bylo špatně , takže jsem celý den prospala . Ve středu nadopovaná práškama , se svázanou nohou ( v úterý při venčení Lesinky jsem se hned po ránu parádně potloukla na ledu ) jsem naklusala do školy , samozřejmě bez zimního looku , čtvrtek jsem zaspala , takže se šlo přesně v tom samém jako ve štředu s jedinou vyjímkou - před barákem jsem zjistila , že jdu v bačkorách ...No nebyl čas se vracet , takže do školy jsem přišla zmrzlá a zničená . V pátek jsem si nařídila budík a konečně ze sebě udělala trochu člověka a v zimním looku vyrazila vstříci svému osudu ... Víkend byl ve znamení sněhobílích šatů , o jejiž dlouuuuuuuuuuuuuhou sukni jsem se málem přizabila . Nutno podotknout , že jsem byla ráda , když týden zimy skončil :) Už aby bylo jaro :) I když zima má také svůj půvab , já se těším na sluníčko ,kytičky,...No týden jsem si užila , kupodivu ho i přežila :)Musím říci , že mě stejně jednomu naučil - Člověk prohraje jen ,když to vzdá ...

Obláček ...

7. února 2010 v 10:36 | pájuška |  Básničky

Bílý obláčku nade mnou, snes mi pár kapek štěstí,
slzy, jak sníh se rozplynou, na smůle, co držím v pěsti.

Kolik míst prošla jsem na zemi, kolik krás poznala jsem,
teď ke mně, ač jsou vzdáleny, mluví už jiným hlasem.

Bílý obláčku na nebi, jen jedna kapka mi stačí,
vždyť nejen světa krás pohledy i naděje se na mě mračí.

Až roztají všechny ledovce a zamrznou moře krásná,
pak teprve řeknu hluboce, že jsem opravdu šťastná.

Bílý obláčku, odcházíš? Ty změnil jsi barvu náhle.
Tak i ty mě teď opouštíš? Ty, co štěstí máš stále?

Jen zvony v dálce slyším bít, nevnímám zpěvy ptáků
a vlastní slzy mě začnou křtít, když hledím do černých mraků...


Odcházím

7. února 2010 v 10:34 | pájuška |  Básničky

Odcházím spát, tak buďte tiše,
možná se uvidíme někdy příště.
Teď už ale vážně musím jít spát,
nechám si o Vás možná i zdát.

Odcházím se svědomím, že nemám nic,
můžu mít míň a můžu mít víc.
Však já nic nechci, všechno mám,
a když je toho hodně, vše vám dám.

Odcházím s nadějí, že bude lepší svět,
možná se ho dočkáte co nevidět.
Zavírám oči, dobrou noc,
na můj život toho bylo moc.

Odcházím a vím, že budu Vám scházet,
však nesmíte mi na hrob květiny házet.
Chci zemřít v klidu a bez cizího smutku,
já vím, že zanechala jsem zde mnoho dobrého skutku.

Odcházím a naposledy se loučím,
kapesník bílý v slzách máčím.
Hrob ze zlata já nechám si stavět,
že příběhy se o tom budou vyprávět.

Odcházím a vím, že byl to dobrý svět,
avšak vím, že nevrátím se hned.
Na hrob si nechám nápis dát,
že se mi chtělo hrozně spát...


V pavoučích sítích ...

7. února 2010 v 10:33 | pájuška |  Básničky

Jak v pavoučích sítích, cítím se svázaná.
Jak v pavoučích sítích, jsem celá zapletená.
Chtěla bych jít ven, zase být svobodná,
není to sranda jen, být tak zmatená.
Nejradši bych utíkala daleko tam, kam chci
nejradši bych letěla, do krásně temné noci.
Celé je to sen, ale já už nemohu dýchat,
slyším jenom křik, ale já ho nechci slýchat.
Spát normálně a klidně pod peřinou,
ne jako moucha spletená tou pavučinou.
Dělat si co chci sama a žít klidně dál,
stát proti větru, co jen tak klidně vál.
Já jsem ale v pavučině, denně uvázaná,
já jsem ale na hladině, zoufalství a temna





Malá tečka aneb končí nám týden EMO ...

7. února 2010 v 10:17 | pájuška |  My dear diary ...
Tak už nám to pomalu končí ten týden EMO , musím říci , že jsem si opravdu myslela , že týden je dlouhá doba a ono to uteklo tak rychle... No nic , opět jsem se však utvrdila ve svém názoru na lidské vlastnosti ...Nebudu to už raději více komentovat , neboť to by bylo opravdu nadlouho . Postačí když za svým milovaným životním obdobím udělám nějakou tečku a začnu znovu ... Takže tento styl mi dal všechno potřebné k přežití těžkých chvil - když mi zemřel děda , když mi dali korzet a když mi sebrali jediný smysl mého tehdejšího života - pocit bezpečí ,pocit klidu a mou velkou radost - jízdu na koni . Styl EMO mi byl v této době velkou útěchou , dal mi mnohem víc , než jsem si myslela - dal mi odvahu nebát se být jiná , porozumění , nový styl kreativity , možnost se uplatnit v jiných zájmech ... Je toho hodně co mi dal , a patří mu mé velké díky , které patří i všem lidem , jež se mnou byli v těchto dnech ,kdy jsem myslela ,že je to definitivní konec šance na štěstí ... A týden EMO ? Dnes je neděle , moc jsem si ho užila - hlavně to blbnutí s módou xD No bylo to zajímavé :) Akorát jedna věc mě mrzí , že tak rychle utíká náš čas , než jsem se stihla otočit už píšu závěrečné řádky této etapy ... A těch písemek , které mi zabrali čas a já kvůli nim mnohé nestihla ... No jo co se dá dělat , člověk nemůže změnit , co se změnit nedá , jediné co však může změnit je jeho život - může žít tak , aby nepromarnil jedinou sekundu a aby se za svůj život nemusel stydět ... Jo jinak nebojte fotenky budou ,možná ne hned ,ale určitě budou - musím počkat na bráchu , aby mi je natáhl do počítače :)No co dodat já a technika...xD A příští týden je týden zimy :) A jako nazavolanou u nás právě sněží :)



A lovelky :) Aneb šťastný to zázrak ...

3. února 2010 v 17:32 | pájuška |  Obrázky od každého trochu... :o))
Fajn ! Nejlepší zpráva tohoto dne ! JJ ten článek pod tímto nejspíše zázračně a velmi rychle zapůsobil a konečně mi sem jdou vložit obrázky ó děkuji xD

Jak málo stačí ke štěstí :)


No jo , ty písemky mě jednou přivedou do hrobu ...

3. února 2010 v 17:28 | pájuška |  My dear diary ...
Lidi lidi , já se z toho blogu jednou vážně zblázním ! A zase mi sem nejde nic dát ! No to mě podrž ... No nic , měla jsem vážně divný den . Začnu od začátku v té olympiádě to tak zlé nebylo :) Vlastně já jsem docela spokojená :) No a tak jsem se rozhodla , že se přihlásím na týdenní pobyt v Anglii , který organizuje na jaře naše škola :) A aby toho nebylo málo dneska jsme psali test z SJ :) Opakování , nebylo to snadné ale já jsem happy , protože se mi to povedlo xD Radost mi kazí akorát fakt , že jsem si stihla uříznout ostudu z Fy - no jo to je katastrofa . Budu upřímná , tohle je předmět , který ze srdce nenávidím !No zkrátka mě vyvolal , já to samozřejmě nečekala ale měla jsem jisté zlé tušení . Dal mi naprosto šílené otázky a protože já jsem odjakživa smolařka už to beru s humorem no a tak jsem se zase jednou předvedla - výsledný efekt - třída byla mrtvá smíchy , profesor byl mrtvý smíchy a já byla mrtvá strachy , no vysmahla jsem s trojkou celá šťastná , že to tak dobře dopadlo xD No jo , já se na to ani nekoukla xD A do třetice ještě jedna písemka tentokráte z hudebky , věřili byste tomu , že i hudebka vám může kazit náladu ? No nic konečně jsem doma , jdu fotit ty fotky na emo týden a dám je sem hned jakmile se mnou začne spolupracovat ten zrádný přístroj ! Pak se musím ještě učit , píšeme z bižule . Držte mi palečky :) Doufám , že do konce týdne mi ten hajzlik bude fungovat a objeví se tu konečně nějaké obrázky , no a když ne tak fotky počkají a místo obrázků holt budou odkazy x( no já doufám , že to tu bude barevný a ne jen psaný ... Pokusím se ještě alepsoň něco napsat či složit :) Tak zatím jdu :)

První dojmy aneb začíná námTýden EMO stylu :)xD

1. února 2010 v 15:59 | pájuška |  My dear diary ...
No lidi ,opět se omlouvám za malou účast na blogu , ovšem měla jsem spousty práce s těmi týdny , už mám téměř hotový přehled . vypadá to zajímavě :) Teď mám týden EMO :)Tenhle styl jsem milovala hlavně v osmé třídě , poté mi dali korzet a musela jsem se s ním rozloučit , sice jsem se zkoušela v deváté třídě na chvíli vrátit a docela se to i zdařilo i přes korzet , ale stejně už to nebylo ono . A tak se tímto týdnem ohlížím za minulostí , řeším a napravuji staré křivdy , prozkoumávám nový terén , využívám čas k hlubšímu zamyšlení a tak dále zkrátka já když se loučím, tak ve velkým stylu !Vím , že toto období je už asi za mnou neboť jsem se vlivem korzetu dost změnila , ale věci se nemají nechávat nedořešené ... No a tak hned na úvod popíšu , jak to během těch dvou let nabralo nový spád . V době kdy já byla šťastna ve svém světě a obdivovala tento velice zajímavý styl , který je především o toleranci a pochopení , vlastním sebevyjádření a originalitě , umělecké kreativitě a jedinečnosti , měli to emaři opravdu těžké , vzpomínám , jak jsem poprvé přijela na english camp no a jak se ti starší ke mě chovali . Nechápu , když má někdo něco rád , tak proč mu to brát a odsuzovat jej ( no samozřejmě v rámci možností , u vrahů a pod. to pochopitelně neplatí to si asi každý rozumný člověk přebere po svém ) nicméně přesto se to před dvěma lety opravdu velice řešilo . A jak je tomu dnes ? Jsem jeden den v emo stylu a za tu dobu mě stihla zdrbnout snad celá škola ! Podotýkám , že většinu lidí já vůbec neznám . No takže se vlastně zase tak moc nezměnilo a toto je pouze postřeh z jediného dne . No prosím , a to bude celý týden ... Jinak má to i své klady :) Konečně jsem si vyrobila návleky na ruce , pokořila strach a šla na anglickou olympiádu ( hlavně se mě neptejte jak to dopadlo ... slavné to nebylo ...) výsledky se dozvím zítra ( Ať žije veřejné zostuzení ...) No takže vasntě si díky těmto zkušenostem člověk uvědomí co všechno má , pro co stojí za to žít a hlavně krásně pozná , jací jsou lidé ( a věřte mi v tom už mám tucet zkušeností , když jsem nosila korzet do školy , už se k tomu raději nevyjadřuji ) Vím , že je tento článek zmatený a neuspořádaný , odráží přesně to , jak se teď cítím - zmatená - nechápu , že i lidé ,kteří si myslí ,že už jsou dospělí a hrají si tak svou roli , přesto pomlouvají jako nějaké malé děti ... No opravdu jsem toto nečekala a hlavně né u těch starších tím myslím druháky a spol ... No jo lidi jsou stále stejní ... Co nadělám , alespoň si ten týden velkolepě užiji :) Kurnik , to nám to pěkně začíná - rozbily se mi repráky a ještě k tomu mi sem nejde vložit obrázek ...